Zdá se vám, že ruční výkopové práce Servis vířivých van jsou něčím podřadným, a že byste si s nimi dokázali poradit i sami? Možná, že ano, že zastanete stejný pracovní výkon, ale nemusí to platit vždy. Co se může přihodit, když se do výkopových prací pustí amatér?
Zavalí vás to – nestává se to sice často, ale některé hlubší výkopy v nestabilním terénu vás mohou doslova pohřbít. Profesionálové s tím počítají a vytváří např. pažení, které chrání před závalem osob i techniky uvnitř jámy. Někdy nemusí být zával sice nebezpečný, ale zas vám výkopovou jámu zahrne zbytečným materiálem, což vám jen přidělá práci.
Oslabíte svou imunitu – kdo není zvyklý pracovat denně s krumpáčem a s lopatou a pustí se do náročnější činnosti, může z této námahy onemocnět. Dojde tomu z toho důvodu, že tělo se ocitne ve fázi šoku, který oslabí imunitní systém. Je to něco podobného, jako kdyby po vás někdo chtěl zaběhnout maraton, když nejste trénovaní, a běhu se vůbec nevěnujete.
Způsobíte si úraz – při práci s ručním nářadím si můžete přivodit různé úrazy, např. pád krumpáče na nohu, pohmožděniny a odřeniny loktů, podvrtnutí kotníku a někdy i zlomeniny, pokud sklouznete do výkopové jámy. Při namáhavé práci si také můžete natrhnout nebo přetrhnout sval.
Narazíte na skálu – vykopat jámu metr hlubokou v běžné orné půdě není příliš obtížné. Hloubíte otvor do relativně měkké zeminy rýčem nebo krumpáčem a postupně zeminu odebíráte lopatou. Jenže jakmile narazíte na balvany a skaliska, máte po legraci. V těchto případech je pak nutné povolat profesionály se speciální technikou.
Ne vždy je práce kopáčů snadná, jak se zdá, a je-li příliš komplikovaná, amatéři ji vzdávají, protože je nad jejich síly. Někdy jsou to skutečně těžce vydělané peníze a nebýt těchto lidí, spousta stavebních prací by na výkopové fázi vázla a možná, že by je nebylo možné ani vůbec realizovat.