Není nic divného na tom, když lidé někde bydlí. Spíše je divné, když tito nikde nebydlí, když žijí někde na ulici nebo v nejlepším případě v provizoriu, které nelze ani s notnou porcí nadsázky považovat za lidský domov. V naší a nejen naší části světa patří lidé do domů nebo bytů, případně aspoň nějakých skrovných podnájmů či ubytoven. A pokud si z tohoto vybíráme, pak pochopitelně vlastní byty nebo domy. Protože byt a dům je garancí dokonalého bydlení a soukromé vlastnictví takové nemovitosti je tu pak zárukou, že nás nikdo jenom tak z takového domova nevyžene.
Jenže sehnat si vlastní bydlení je nad momentální síly mnoha lidí. Kde by kdekdo z nás vzal v pravé chvíli takové peníze, jaké se za soukromé nemovitosti určené k prodeji požadují, že? Takové platy zkrátka nemíváme. A tak si bereme hypotéky, abychom pořízení svého bydlení financovali aspoň těmito. A někdy máme to štěstí, že hypotéku dostaneme, vhodný dům nebo častěji byt si koupíme a pak už nás čeká jenom spokojené bydlení provázené dlouhodobým splácením.
Jenže co když někdo nedostane ani hypotéku? A i takoví lidé mezi námi jsou a ani těch není málo. Co když si tedy někdo svůj vlastní byt nekoupí ani na splátky?
Pak se může stát dobrou volbou hypotéka na družstevní byt, která je daleko dostupnější alternativou hypoték jiných. Její předností je totiž právě to, co i v jejím názvu zaznívá. Za takovou hypotéku se dá pořídit i právě družstevní byt, tedy podíl na družstevní nemovitosti, který je levnější než běžné soukromé nemovitosti, a to kvůli určitým vlastnickým složitostem. A i když se taková hypotéka na družstevní byt bere obdobně jako hypotéky jiné, je její nespornou výhodou to, že na právě levnější družstevní byty si stačí půjčit menší částku. A menší půjčka znamená, že je více lidí, kteří uspokojí jejího poskytovatele a že ji tedy dostanou. A mohou tím pádem také žít jako normální lidé.
