Vždycky jsem toužila po tom, že jednoho dne budu vlastnit nějakou motorku. Motorky se mi líbily a měla jsem je ráda. Motorky považuji opravdu za silné stroje, které toho hodně dokáží. A opravdu nikdy bych netušila, že se mi tenhle sen nesplníte brzy, protože jsem jednu spadla z kola, takže jsem si opravdu škaredě poničila kolena. A od té doby jsem se bála sednout taky na motorku. A taky jsem se dokonce bála řídit auto a všechno, co mělo motor a další podobné věci. Taky jsem se bála opravdu řídit cokoliv. A taky mi trvalo opravdu dva roky, než jsem se rozhodla a sedla jsem si do auta jako spolujezdec. Naštěstí ale asi po šesti letech se všechno změnilo a já jsem si řekla, že je čas znovu žít. Opravdu jsem zapomněla na všechny strasti a bolesti toho, jak jsem měla roční rehabilitaci kolene, protože jsem měla tři velmi složité operace.
Takže jsem si po sedmi letech pořídila malý skútr. A opravdu se mi to líbilo a bavilo mě to. Asi dva měsíce trvalo, než jsem se pořádně naučila jezdit beze strachu, ale nakonec se mi to podařilo. Řekla jsem si, že pokud se něco špatného má stát, tak se to prostě stane. A nemusí to být zrovna na skútru nebo na motorce nebo v autě.
Může se stát nehoda opravdu kdykoliv a komukoliv, takže jsem si řekla, že jsem předtím byla hloupá, že jsem přišla už o tolik let z toho, že jsem si mohla plnit sen. Motorku jsem si velmi oblíbila. Skútr jsem měla čtyři roky a potom jsem si pořídila už nějakou silnější motorku, která mě velmi zaujala. Protože můj přítel a vášnivý motorkář, takže on mě do toho asi nějak dohnal. Opravdu mě nikdy nenutil, ale mě se to nějak zalíbilo, že jsem si pořídila silnější motorku a jsem nadmíru spokojená. A opravdu toho nelituji, že tu motorku mám, jenom lituji toho, že jsem si ji na pořídila dříve. A vy máte moto věci, jako já? Máte doma motorku?